Všechny pojmy jsou ve světě IT vývojářů běžnou záležitostí a vlastně na jejich základním pochopení není nic těžkého, ačkoliv neznalým mohou působit jisté rozpaky. Zjednodušeně řečeno: činnost jednoho uživatel vidí, zatímco toho druhého nikoliv. Práce back-end a front-end vývojářů spolu však úzce souvisí a je na sobě závislá, jeden bez druhého by zkrátka nemohl fungovat. Oba je ovšem může zastoupit full-stack developer.
Obsah
Front-end se soustředí na uživatele, pro něhož vytváří vizuální stránku webu či aplikace. Třeba jen obyčejné tlačítko „Koupit“ na e-shopu má nastavenou nějakou velikost, barvu, font, a případně i další prvky, což je výsledkem právě front-endu, který zajišťuje kompletní funkčnost vizuální stránky. K dosažení co nejlepších výsledků spolupracují často s UX a UI specialisty, od nichž dostanou nějaký návrh, aby ho následně nakódovali.
Kromě vytvoření zmíněného tlačítka pak musí front-end developer také zajistit, že po kliknutí na něj dojde k nějaké interakci s back-endem – v tomto případě ke koupi daného zboží a navázávání třeba na platební bránu. Jeho práce je přitom vidět rovnou v prohlížeči (či aplikaci) uživatele. Vývojáři s tímto zaměřením mají však více uplatnění: třeba při tvorbě statických stránek, animací, layoutů, různé grafiky v rámci webu či aplikace apod.
Back-end má naopak v zájmu „chování“ webu nebo aplikace, jíž jednoduše říká, jak se má v daných situacích chovat. Zůstaneme-li u výše zmíněného tlačítka na e-shopu, tak po kliknutí dojde k přidání produktu do košíku, což musí být nějak zpracováno – dojde tedy k odeslání požadavku na server, v důsledku čehož bude například rezervován produkt ve skladu, zaslán e-mail s potvrzením, či zajištěno přesměrování na platební bránu.
TIP WANTED: podívejte se na nabídku volných pozic na Wanted.cz
Uživateli se však jednotlivé kroky zobrazují pouze vizuálně; o tom, co běží na pozadí, ostatně nemusí vědět a je to tak nějak logické, žádoucí. Ke zpracování těchto informací přitom může docházet i na stovky kilometrů vzdáleném serveru od počítače uživatele. Back-end vývojář pak zajišťuje nejenom hladkou komunikaci serveru, ale může také spravovat databáze s obsahem webu. A bude to právě jeho práce, která zajistí, že se vše správně načítá a interaguje.
Full-Stack developer ovládá jak technologie front-endu, tak back-endu, což je sice o něco složitější na učení, ale v praxi zase dokáže lépe porozumět některým krokům. Záleží přitom na každém „ajťákovi“, jestli se chce soustředit pouze jedním či druhým směrem, anebo se učit oba naráz. Obecně však patří full-stack vývojáři mezi nejžádanější IT odborníky na trhu, kde po nich lační velké i menší společnosti.
Ty u nich ovšem neoceňují pouze znalost obojího, tedy front-endu i back-endu, ale i jiné vlastnosti. Právě díky svým rozsáhlým znalostem jsou často dosazováni do vedoucích pozic, z nichž si dokáží poradit „na obou frontách“ a činnosti všech vývojářů také správně komunikovat ostatním. Neznamená to ale, že je každý full-stack vývojář stejný. Jejich přístup i práce se liší podle toho, jaké technologie ovládají a na jaké úrovni.
Nejenom začátečníci, i programátoři s lety zkušeností mohou dojít k otázce, který „směr“ se učit. Pokud jde o uplatnění se na trhu, práci spolehlivě najde jak front-end, tak back-end vývojář, a to za velmi nadstandardní peníze. Full-stack developer však mívá ještě o něco větší cenu. Pokud stojíte teprve na začátku, učte se to, co vás baví a co vám jde lépe. Front-end vývojář totiž může kdykoliv navázat na back-end a naopak.
Číst další články na téma Programování