Headhunter si vás najde sám aneb Jak se mu zalíbit

U nás se jedná o téměř neznámou profesi, zatímco ve velkých zemích je headhunting celkem rozšířený. Jak už z názvu vyplývá, jedná se o „lov hlav„, a to těch nejlepších. Nejde o běžného personalistu, ale o člověka, co oslovuje vybrané lidi a umí je přetáhnout do firmy, s níž spolupracuje. Ano, obvykle v tom jde o velké peníze a takového headhuntera zaujmou pouze ti nejlepší z nejlepších.

Obsah

Zrovna snadný ten headhunting není…

Mohlo by se zdát, že jde o práci snů. Ve skutečnosti však vyžaduje obrovské úsilí, všeobecný přehled a skvělé vyjednávací schopnosti. Takový „lovec hlav“ většinou dostane konkrétní zadání, podle něhož musí najít vhodného pracovníka – a důležité nejsou pouze znalosti a zkušenosti, ale mnohdy jde také o charakter člověka a jeho celkový přístup.

Kdyby šlo pouze o peníze, mohlo by být vcelku snadné „přetáhnutí“ pracovníka od konkurence. Jenže to by ho mohla později přetáhnout jiná firma, a on by za sebou nechal přinejmenším nedokončenou práci. Je tedy nanejvýš nutné zjistit motivy daného kandidáta a zjistit, zda-li může mít na projekt stejný pohled jako zaměstnavatel.

Ne, headhunter vážně není personalista

Oba dva jednají s lidmi, „rekrutují“ je do firmy, domlouvají s nimi podmínky. A přece nedělají totéž. Personalista (při vší úctě k této náročné profesi) zjednodušeně řečeno vyvěsí inzerát, zpracuje odpovědi, projde životopisy, pozve uchazeče na osobní pohovor a následně vyhodnotí jeho profil. V roli personální agentury jsou navíc „recruiteři“ obvykle placeni provizemi za každého člověka, co přivedou. Dobré třeba při náboru dělníků do výroby.

TIP WANTED: podívejte se na nabídku IT pozic na Wanted

Už z toho je možná patrné, čím se headhunter liší – lidi si vyhledává sám, žádní se mu nehlásí. Jde cíleně po dobrých kandidátech, kteří to do doby oslovení ani netuší. A jejich výběr přitom může trvat i měsíce, jedná-li se o vysokou pozici. Někdy se také říká, headhunter přichází až v momentě, kdy je firma v koncích a potřebuje „zachránit“ od profesionála, co pozvedne jejich projekt na novou úroveň.

Jaké profese bývají nejčastěji v hledáčku

I když může být každý dobrý v oboru, co dělá, neznamená to, že je vhodným subjektem pro lovce hlav. Třeba prodavači, dělníci, řidiči nebo výpravčí jsou z obliga, kdežto inženýři, programátoři, vývojáři, ale i krizoví manažeři bývají velmi žádaným „zbožím„. Někdy se zájem točí kolem hrstky nejlepších, jakých je konkrétně v ČR v řádech jednotek, jindy mohou tým rozšířit i méně zkušení.

Často se sice jedná o pracovníky, co převezmou jednu z nejvyšších pozic ve firmě (třeba ředitel), i když jindy to může post vedoucího oddělení díky skvělým manažerským schopnostem. A stejně tak si může headhunter všimnout velmi dobrého zaměstnance, co skvěle doplní tým „řadových pracovníků“. Důvody bývají různé a pečlivost výběru je přizpůsobena významu hledané pozice.

Zkušený headhunter postupuje obezřetně

Někdy je tato profese zaměňována s personalisty, což se na první pohled může jevit stejně, ale ve skutečnosti existují velké rozdíly. Headhunter si vždy vybírá konkrétní lidi na základě stanovených pravidel, a to ve správnou chvíli a na správném místě. Neprobírá se tedy haldou profesních životopisů, ale vytipuje si vhodného pracovníka a „jde po něm“.

INFO: Zatímco personalistu obvykle hledáte vy, headhunter zase vás.

Jenže obvykle nestačí říct „chceme po tobě tohle a dáme ti za to o 20 % vyšší odměnu„, ale je nutné zjistit, zda-li takový člověk o práci na vašem projektu vůbec stojí. Může být extrémně dobrý, ale pokud neuvidí ve vaší firmě a jejích činnostech smysl, bude té práci něco chybět. Navíc je nutné zvolit správný přístup i z lidského hlediska, jediná chyba může člověka odradit.

Co udělat, aby si vás headhunter všiml

Abyste ukázali kvalitu své práce, měli byste mít vždy webové stránky nebo profil (třeba na LinkedIn), kde budete prezentovat projekty, na nichž jste se podíleli (nebo jsou vaše vlastní), a zveřejňovat další reference. Právě ty bývají nejlepší cestou, jak o sobě dát vědět a zároveň ukázat, že jste pro někoho odvedli dobrou práci.

Smyslem není „chvástat se“, ale naopak za sebe nechat mluvit výsledky. A většinou není potřeba tvořit dlouhé popisy o svém působení, zcela postačí shrnutí v jedné dvou větách. Někdy je dokonce lepší neprozrazovat příliš, a nechat potencionální klienty i headhuntera, aby se o vás chtěli dozvědět více a domluvili si s vámi osobní setkání.